Znáte to: dvě trička ze stejného stojanu, rozdíl mezi nimi je půl tónu. V jednom vypadáte jako po dovolené, ve druhém jako po noční. Ten rozdíl neděláte vy ani střih, dělá ho barva u obličeje. Barevná typologie je způsob, jak ho přestat hádat. Za patnáct let jsem u toho odseděla stovky hodin a tenhle text je všechno, co si z nich můžete odnést sama. Plus poctivá hranice toho, kde vám internet přestane stačit.
Co barevná typologie je a co neslibuje
Každá pleť má pod povrchem tón, který zůstane, ať jste opálená, nebo bledá po zimě. Táhne buď do zlata a broskve, nebo do růžové a modré. Když k obličeji položíte barvu, která s tímhle podtónem souzní, oko obojí spojí do jedné plochy a pleť vypadá hladší. Barva, která jde proti němu, rozdíl naopak zvýrazní. A vytáhne s ním i kruhy pod očima, zarudlá místa a vrásky, které tam byly celou dobu.
Typologie tenhle jev jen pojmenovává a třídí. Nic vám nezakazuje. Když milujete červenou, typologie vám ji nevezme. Jen řekne, jestli je vaše ta rajčatová s oranžovým spodkem, nebo ta malinová s modrým. Obě jsou červené, ale na vás se chovají obráceně.
Odkud se to vzalo
Základ položil švýcarský malíř Johannes Itten, který ve dvacátých letech učil barvu v Bauhausu. Všiml si, že studenti nejčastěji sahají po barvách, které ladí s jejich vlastní pletí, vlasy a očima. V knize Kunst der Farbe z roku 1961 pak takové palety pojmenoval podle čtyř ročních období. Americká koloristka Suzanne Caygill z toho udělala metodu pro klientky a světově ji v roce 1980 proslavila kniha Carole Jackson Color Me Beautiful. Dnešní dvanáctka je zpřesnění téhož. Ukázalo se totiž, že mezi dvěma ženami, které jsou obě „léto“, je pořád velký rozdíl. Nejrozšířenější verzi, podle které se typy jmenují i v tabulce níž, sestavila koloristka Kathryn Kalisz.
Co typologie nedokáže
Neurčí střih, nevyřeší proporce a nepozná, jestli je vám v tom kusu dobře. Barva je jedna ze tří věcí, které o outfitu rozhodují, vedle střihu a materiálu. Klientky, které přijdou jen pro paletu a čekají, že tím bude šatník hotový, obvykle za měsíc zjistí, že mají patnáct kusů ve správné barvě a pořád nemají co na sebe. Barva sama nestačí. Jen ušetří ty nejdražší omyly.
Tři osy, na kterých dvanáctka stojí
Dvanáct typů není dvanáct škatulek, ale dvanáct bodů v prostoru tří os. Tuhle část většina článků o typologii přeskakuje. Přitom jen ona vysvětlí, proč vám sousedka řekne „ty jsi určitě léto“ a stylistka pak řekne něco jiného. Sezóna je až výsledek. Nejdřív jsou osy.
Podtón: teplý, nebo chladný
Podtón není opálení ani barva pleti. Je to tón, který zůstane pod nimi. Teplý táhne do zlata a broskve, chladný do růžové, modré a porcelánu. Olivová pleť leží na pomezí obou, a proto se u ní chybuje nejčastěji. Podtón dělí dvanáctku na dvě poloviny: jaro a podzim jsou teplé, léto a zima chladné.
Jak si ji zkusit: Zlatý a stříbrný šperk u obličeje, v denním světle a bez make-upu. Ten správný kov pleť sjednotí, ten druhý pod očima přidá šeď.
Hloubka: světlá, nebo tmavá
Hloubka říká, jak silnou barvu unesete u obličeje. Světlé typy zhasne černá, tmavé typy smažou samotné pastely. Uvnitř každé sezóny je to ta osa, která oddělí světlé od tmavého. V celé dvanáctce jsou na jejích koncích Léto zářivé a Zima matná.
Jak si ji zkusit: Rozhoduje původní barva vlasů, ne obarvená. Podívejte se na odrostlé kořínky nebo na fotky z doby, kdy jste nebarvila. Dětská fotka neplatí, vlasy s věkem často ztmavnou.
Sytost a kontrast: jasná, nebo tlumená
Nejpřehlíženější osa a v obchodě ta nejužitečnější. Rozhoduje o tom, jestli vám sluší ostrý předěl (tmavý vršek, světlý spodek), nebo tón v tón. Zároveň odděluje typy, které se jinak liší jen o vlas: Jaro syté od Jara klasického, Léto syté od Léta klasického.
Jak si ji zkusit: Vyfoťte se a fotku převeďte do černobílé. Splývají vlasy s pletí, nebo jdou proti sobě? Černobílá fotka ubere barvu a nechá jen světlo a stín, takže kontrast uvidíte bez rušení.
Všech dvanáct typů a jejich palety
Čtyři sezóny po třech typech. Barvy u každého typu nejsou ilustrace. Je to patnáct odstínů z jeho skutečné palety, tak jak je najdete v ColorAppu, kde jich má každý typ 48. Věta s vykřičníkem je stejně důležitá jako ta s fajfkou. Většina omylů v šatníku totiž není chybějící správná barva, ale opakovaně kupovaná špatná.
SlušíU obličeje pozor
Jaroteplé · jasné · spíš světlé
Sluší: Broskvová, meruňková, korálová, akvamarín, teplá pastelová žlutá, světlá tyrkysová.
U obličeje pozor: Černá u obličeje a syté tmavé odstíny. Přebijí vás a přidají stín pod oči.
Celá paleta v ColorAppu: Jaro matnéSluší: Rajčatová červená, jasná korálová, teplá tyrkysová, trávově zelená, zlatavá žlutá.
U obličeje pozor: Chladná růžová, ledové odstíny a klasická studená šedá.
Celá paleta v ColorAppu: Jaro klasickéSluší: Jasná tyrkysová, čistá rajčatová, fuchsiová, ostrá limetka, jasná oranžovorůžová.
U obličeje pozor: Prašné a tlumené odstíny: šalvěj, taupe, kouřová modř.
Celá paleta v ColorAppu: Jaro syté
Létochladné · tlumené · spíš světlé
Sluší: Prašná růžová, levandulová, chladná pastelová modrá, mátová, vodová.
U obličeje pozor: Černá, oranžová, hořčicová a všechno výrazně teplé.
Celá paleta v ColorAppu: Léto zářivéSluší: Malinová, chladná růžová, kouřová modř, šalvějová zelená, švestková.
U obličeje pozor: Oranžová, rezavá, zlatavá žlutá. Přidají pleti nažloutlý tón.
Celá paleta v ColorAppu: Léto klasickéSluší: Prašná růžová, kouřová modř, šalvěj, vřesová fialová, mechová zelená.
U obličeje pozor: Čistá bílá a černá vedle sebe. Ostrý předěl u obličeje vás přebije.
Celá paleta v ColorAppu: Léto syté
Podzimteplé · tlumené · spíš tmavší
Sluší: Lososová, zakalená meruňková, olivová, šalvěj, teplá prašná růžová.
U obličeje pozor: Černá, optická bílá a syté jasné barvy.
Celá paleta v ColorAppu: Podzim světlýSluší: Rezavá, terakota, hořčicová, olivová, lahvová zelená, cihlová červená.
U obličeje pozor: Chladná růžová, ledová modř, stříbro u obličeje.
Celá paleta v ColorAppu: Podzim klasickýSluší: Vínová, hluboká rezavá, lesní zelená, tmavá petrolejová, teplá švestková.
U obličeje pozor: Pastely a ledové odstíny. Vedle vás vypadají vybledle.
Celá paleta v ColorAppu: Podzim zářivý
Zimachladné · jasné · kontrastní
Sluší: Rubínová, borůvková, smaragdová, půlnoční modř, tmavá fuchsiová.
U obličeje pozor: Broskvová, béžová a teplé pastely.
Celá paleta v ColorAppu: Zima matnáSluší: Královská modř, ledová růžová, smaragdová, čistá červená s modrým podtónem, purpurová.
U obličeje pozor: Hořčicová, rezavá, olivová, krémová.
Celá paleta v ColorAppu: Zima klasickáSluší: Fuchsiová, ostrá tyrkysová, čistá červená, jasná fialová, ledová světle modrá.
U obličeje pozor: Prašné a tlumené odstíny, teplé béžové neutrály.
Celá paleta v ColorAppu: Zima světlá
Jak číst rozdíl mezi sousedy
Typy uvnitř jedné sezóny mají společný směr podtónu. Liší se tím, co u nich převažuje: u jednoho hloubka, u druhého sytost, u klasického samotná teplota. Léto zářivé a Léto syté jsou obě chladná a dělí je to, jak světlou a jak jasnou barvu unesete. Na hranicích sezón to funguje obráceně. Léto syté a Podzim světlý jsou si přes rozdílnou sezónu bližší než Léto syté a Zima světlá, se kterou chladný podtón sdílí. Proto se v odborné praxi mluví o typech, ne o obdobích.
Co to znamená pro neutrály
Nejpraktičtější důsledek celého přehledu: teplé typy staví šatník na krémové, velbloudí a čokoládové, chladné na bílé, šedé a námořnické. Kterou dvojici neutrálů zvolíte, se v šatníku projeví víc než jakýkoli jednotlivý nákup. Neutrály totiž ladí, nebo neladí, s úplně vším ostatním. Podrobněji o tom píšu v článku o základech šatníku.
Čtyři sezóny v kostce: jaro, léto, podzim, zima
Dvanáctka je přesnější, ale orientovat se v ní jde přes původní čtyři sezóny. Tím nejhrubším řezem se liší takhle: dvě jsou teplé, dvě chladné, dvě světlejší, dvě tmavší.
Jarní typ
Teplý, jasný a spíš světlý. Vlasy plavé se zlatavým nádechem až měděné, oči jasné a čisté, pleť broskvová nebo slonovinová, často s pihami. Jarnímu typu sedí barvy, jako by v nich bylo slunce: korálová, broskvová, trávově zelená, teplá tyrkysová. Nejvíc mu uškodí černá u obličeje, pleť pod ní zešedne. Místo ní sáhněte po teplé tmavě hnědé nebo po námořnické.
Letní typ
Chladný, tlumený a spíš světlý. Vlasy popelavé bez zlatého odlesku, oči chladně modré, šedé nebo zelenošedé, pleť s růžovým podtónem, která se na slunci spíš spálí, než opálí. Sedí mu měkké chladné odstíny: prašná růžová, levandulová, kouřová modř, šalvěj. Nejčastější chyba je optická bílá s černou. Takový kontrast letní typ přebije.
Podzimní typ
Teplý, tlumený a spíš tmavší. Vlasy měděné, kaštanové nebo tmavě zlatavě hnědé, oči jantarové, zelené či teple hnědé, pleť se zlatavým nebo olivovým nádechem. Podzimu sedí barvy, které mají v sobě zem: rezavá, terakota, hořčicová, olivová, lahvově zelená. Zlato u obličeje funguje okamžitě, stříbro pleť utlumí. Chladné růžové a ledové modři se vyplatí vyhnout.
Zimní typ
Chladný, jasný a kontrastní. Tmavé vlasy proti světlé pleti, nebo naopak výrazně tmavá pleť, oči s chladným leskem. Celkově nejvyšší kontrast ze všech čtyř. Černou i optickou bílou přímo u obličeje unese zimní typ nejlépe ze všech a sluší mu čisté syté odstíny: královská modř, smaragdová, rubínová, fuchsiová. Béžová, krémová a všechno zakalené ho naopak smaže.
Pět domácích zkoušek a jejich meze
Všechny se dělají u okna, v denním světle a bez make-upu. Umělé světlo výsledek otočí, pod teplou žárovkou vyhraje krémová skoro u každého. A ještě jedna věc: dívejte se na pleť, ne na látku. Nehodnotíte barvu, hodnotíte, co dělá s vámi.
| Zkouška | Jak na ni | Co pozná | Kde selže |
|---|---|---|---|
| Zlato proti stříbru | Postavte se k oknu, smyjte make-up a střídavě si k obličeji přikládejte zlatý a stříbrný šperk nebo alobal a zlatý papír. Dívejte se na pleť pod očima a kolem úst, ne na šperk. | Podtón: teplý, nebo chladný. | U pleti, které sluší obojí, nerozhodne. Část žen má podtón blízko středu a rozhoduje se u nich spíš podle sytosti než podle teploty. |
| Bílá proti krémové | Vezměte dva kusy látky, optickou bílou a krémovou, a podržte si je pod bradou. Jedna pleť sjednotí, druhá jí přidá šeď nebo žluť. | Podtón, a zároveň první náznak sytosti. | Barevná teplota světla to zvládne otočit. Pod žárovkou vyhraje krémová skoro vždycky, proto jedině u okna. |
| Žíly na zápěstí | Vnitřní strana zápěstí v denním světle. Zelenkavé až olivové táhnou k teplému, modré až fialové k chladnému. | Podtón, orientačně. | Nejznámější a zároveň nejméně spolehlivá zkouška. U tmavší a olivové pleti je nečitelná a u světlé pleti ji ovlivní i to, jak je vám zima. |
| Černobílá fotka | Vyfoťte se u okna, fotku převeďte do černobílé a podívejte se, jak daleko jsou od sebe vlasy a pleť. | Kontrast, a přes něj i sytost: vysoký kontrast obvykle znamená jasné typy, nízký tlumené. | Řekne, jak silný předěl unesete, ale ne jestli jste teplá, nebo chladná. Barvu jste právě odečetla. |
| Fotka, na které vám to slušelo | Projděte si fotky, u kterých vám lidé říkali, že vypadáte odpočatě, a podívejte se, co jste na nich měla na sobě. Pak totéž s fotkami, kde vypadáte unaveně. | Všechny tři osy naráz, zpětně. | Zaměňuje barvu za osvětlení, střih a náladu. Bere se jako potvrzení ostatních zkoušek, ne jako první důkaz. |
Když všech pět uděláte poctivě, dostanete se ke skupině dvou až tří sousedních typů. To je poctivý výsledek domácího určování a víc z něj nevyždímáte. Přesně tak je postavený i test typu na tomhle webu. Po dvanácti otázkách ukáže tři nejbližší typy a rovnou přizná, kde jeho možnosti končí.
Jak vypadá typologie naživo
Sedíte u okna, bez make-upu, vlasy schované pod bílým šátkem, aby do toho nemluvila jejich barva. Já vám k obličeji střídám šátky, po dvou vedle sebe, a měním je tak dlouho, dokud rozdíl neuvidíme obě. Nesleduje se látka, sleduje se pleť. Kdy se pod očima ztratí šeď a kdy se objeví. Kdy se rty prokreslí samy a kdy zbělají. Je to vylučovací metoda, ne odhad.
Nejdřív padne polovina palety: teplá, nebo chladná. Pak hloubka, pak sytost. Poslední tři šátky bývají nejtěžší a taky nejzajímavější, protože v tu chvíli klientka obvykle poprvé sama řekne „tenhle“. Celé to zabere zhruba dvě hodiny. Odcházíte s kartami svého typu, které si vezmete do obchodu, a s návodem, jak podle nich nakupovat.
Co s tím uděláte v obchodě a ve skříni
Paleta je k něčemu, až když se promítne do rozhodování, a proto ji mějte v obchodě po ruce: na kartách svého typu, nebo v ColorAppu v telefonu. Tohle je pět pravidel, která z ní plynou a která s klientkami používám hned po schůzce:
- Rozhoduje jen to, co máte u obličeje. Trička, svetry, košile, šály, límce, brýle, náušnice. Kalhoty, sukně, boty a kabelka jsou od pleti dost daleko na to, aby na ní barva nebyla znát. Do těch se paletou trefovat nemusíte.
- Kov u obličeje je jedno rozhodnutí navždy. Vyberte ho podle podtónu a u krku ho nemíchejte. Náramek na ruce může být jakýkoli.
- Bílou vyměňte cíleně. Teplé typy za krémovou nebo slonovinovou, zimní typy za čistou bílou, letní za bílou lehce do šeda. Je to nejlevnější změna s nejrychleji viditelným výsledkem, bílé tričko má doma každá.
- Kontrast řešte dřív než odstín. Než začnete přemýšlet, jestli je ta modrá dost chladná, rozhodněte, jestli k ní chcete ostrý, nebo měkký předěl. Předěl uvidíte v zrcadle na tři metry, odstín až na půl metru.
- Nevyhazujte, přesuňte. Kus mimo paletu se dá nosit dál, jen ne u krku. Svetr v barvě, která vám nesluší, vezměte přes košili ve správném odstínu. U obličeje pak bude límec, ne svetr.
Pak přijde na řadu skříň. Když šatník projdete s paletou v ruce, obvykle se ukáže, že kusy, které nenosíte, mají něco společného. Skoro vždycky je to odstín, který vám sedí nejmíň. A když už víte, které barvy jsou vaše, ujasněte si i styl. Kvíz stylu vám ho ukáže za pár minut. Jak šatník projít celý, popisuji v článku o třídění šatníku.
Vlasy, líčení, brýle a šperky
Oblečení je jen část. Tyhle čtyři věci máte u obličeje každý den a mění výsledek stejně silně jako svetr. Jen se o nich mluví míň.
Barva vlasů
Barvení podtón pleti nezmění. Změní ale hloubku a kontrast, tedy dvě ze tří os. Po výrazném zesvětlení nebo ztmavení se proto posune to, jak silné barvy u obličeje unesete. Paleta zůstane, jen se v ní přesune těžiště. Pravidlo, které funguje: držte se teploty, která odpovídá vašemu podtónu (teplý typ zlaté a měděné tóny, chladný popelavé), a hloubku měňte, jak chcete.
Líčení
Nejvíc rozhodne make-up a rtěnka. Make-up ve špatném podtónu udělá na čelisti viditelný předěl, i když sedí světlostí. Proto se zkouší na čelisti v denním světle, ne na hřbetu ruky. U rtěnky platí totéž co u oblečení: teplý typ ji chce s oranžovým spodkem, chladný s modrým. Nude, které sedí kamarádce, může na vás vypadat jako po nevolnosti.
Brýle
Brýle jsou největší barevná plocha, jakou u obličeje nosíte, a vybírají se obvykle podle tvaru obličeje, ne podle barvy. Přitom je to jediný kus, který nesundáte a nevyměníte podle outfitu. Proto se u něj podtón vyplatí hlídat nejvíc ze všeho. Želvovina, zlaté a teplé hnědé obroučky patří teplým typům, chladným stříbrné, šedé, modré a průhledné. Černé unesou hlavně zimní typy.
Šperky
Jedno rozhodnutí navždy a zároveň to, které klientky nejčastěji překvapí. Zlato, mosaz a bronz u obličeje patří teplým typům, stříbro, bílé zlato a platina chladným. Kovy míchat jde, ale ne u krku. Náramek na ruce může být jakýkoli, náhrdelník ne.
Barevná typologie není o tom, co smíte a nesmíte. Je to zúžení výběru a zúžený výběr je jediná věc, která nakupování opravdu zrychlí. Přestanete stát nad třemi odstíny šedé a rozhodovat se podle světla v kabince. Chcete si vyzkoušet, jak daleko se dostanete sama? Začněte testem typu. Chcete jistotu? Vyberte si termín a přijďte bez make-upu.